Naše městská část prohrála před prázdninami u Nejvyššího soudu soudní spor s bývalou paní auditorkou úřadu kvůli diskriminaci. V rámci interpelací na jednání zastupitelstva v září jsme se ptali i na to, proč zastupitelé nebyli o této události informováni? Přece jenom zamítnutí dovolání u Nejvyššího soudu považujeme za zásadní věc. V usnesení Nejvyššího soudu navíc stojí, že na naší radnici skutečně došlo k znevýhodnění určité skupiny zaměstnanců oproti ostatním. Spor se vedl o příspěvek na důchodové připojištění zaměstnancům, kterým už vznikl nárok na starobní důchod.

Z našeho pohledu vedení městské části úplně zbytečně pokračovalo v soudním sporu s bývalou paní úřednicí, přestože mělo k dispozici kontrolní zprávy Inspektorátu práce a rozsudky předchozích soudů. A ty dávaly paní auditorce za pravdu. Nejvyšší soud v rozhodnutí uvádí, že proti němu není opravný prostředek. Paní auditorka se u soudu hájila sama, naše radnice si najala právní kancelář. Zajímalo nás, podle jakých kritérií byla tato právní kancelář vybrána. Odpověď prý dostaneme písemně.

Paní tajemnice Lukšová sdělila, že poslední možností pro městskou část je podání ústavní stížnosti. Podle nás by si zástupci městské části měli přiznat, že prohráli a ne dětinsky trvat na neustálém prodlužování soudního sporu, zvyšování nákladů a zatěžování soudního systému. Paní auditorka jen upozornila na chybu v systému úřadu a na základě toho z něho potom i odešla. Přesto se ale zachovala správně, tak proč se s ní soudit? Spíše si od vedení radnice zasloužila poděkování. Kromě toho usilovala po celou dobu o smír.

Jako Hopáci jsme si jistí, že pro příště je třeba se k zaměstnancům radnice chovat s větším respektem a ohleduplností. Nikoli hledat malicherná řešení v soudních sporech.

Alena Štrobová, zastupitelka Hnutí občanů Počernic